Vyhledat
  • jiří mádle

... aby každé dítě chodilo rádo do školy


... aby každé dítě chodilo rádo do školy

Rozhovor s Věrou Simkaničovou, ředitelkou Speciálních škol Mochovská 570, Hloubětín


Paní ředitelko objasněte prosím našim čtenářům proč má vaše škola v názvu množné číslo a co má společného s tou bývalou "zvláštní školou" pro děti, které nestíhaly učivo v klasické základce?

Množné číslo má škola v názvu proto, že jsou v ní integrovány vlastně tři různé základní školy: 1. bývalá zvláštní škola, kterou jste zmínila v otázce a která se teď jmenuje "praktická" a navštěvují ji děti se sníženým mentálním intelektem. 2. bývalá pomocná škola, nyní nazvaná "speciální", do které chodí děti s ještě nižším intelektem . 3. základní škola pro děti s poruchami chování. Zde jsou zařazovány děti i s nadprůměrnou inteligencí! To jim paradoxně způsobuje velké problémy na běžné škole. Je s nimi velmi obtížná práce, nejsou schopné se soustředit, vydržet v klidu, jsou nesmírně roztěkané. Maximální počet žáků v takovéto třídě je stanoven na 8 a vyučují zde 2 pedagogové současně. Na naší škole máme dvě takové třídy - v jedné jsou 4 žáci, v druhé 5. Jen v tak malém kolektivu je možné tyto děti usměrnit a pomoci jim naučit se uplatňovat svůj intelekt. Jinak - podle nového školského zákona, platného od 1.1.2005 patří naše školy do vzdělávacího systému základního školství a už se nediferencují odlišnosti v mentální zralosti dětí jako tomu bylo dřív. Veškeré děti, které splňu- ...aby každé dítě chodilo rádo do školy Rozhovor s Věrou Simkaničovou, ředitelkou Speciálních škol Mochovská 570, Hloubětín jí požadavek na povinnou školní docházku jsou vzdělávány podle základního školství - jen mají rozdílný vzdělávací program.

Kdo rozhoduje o tom, které dítě bude chodit právě do některé z vašich škol?

Rozhodující je odborné posouzení pedagogicko - psychologické poradny a odborných lékařů - neurologa, psychiatra, aj. Ti musí potvrdit, že dítě má tak velké problémy se začleněním do klasické školy, že ji nemůže navštěvovat.

Kdy tato rozhodnutí nejčastěji padají, může to být už v předškolním věku?

Samozřejmě, že když má dítě evidentní handicap hned při narození, nebo se objeví v průběhu docházky do mateřské školy, přicházejí k nám s jedním odkladem školní docházky už jako prvňáčci. Není ovšem výjimkou, že k nám přijde dítě do 8. třídy. Takový případ teď aktuálně máme.


Čím to je, že si nikdo nevšiml dřív, rodiče ani vyučující, že dítě běžnou základní školu nezvládá? Není to spíš tím, že rodiče nechtěli, aby jejich dítě chodilo na "zvláštní" školu?

Přesně tak, je to převážně o ambicích rodičů. Jsou to právě oni, kdo se jako první musí vyrovnat s myšlenkou, že jejich dítě nebude splňovat všechno to, co by oni chtěli. Za dlouhá léta praxe mám spoustu zkušeností s tím, jak rodiče strašně moc dětem dokáží komplikovat život. Vím, že je těžké smířit se s tím, že jejich dítě má strop svých schopností níž než ti ostatní. Když ale spolu tady potom hovoříme, tak se většinou shodneme na tom, že i v jejich zájmu by mělo být v první řadě to, aby dítě chodilo do školy rádo. To považuji za alfu i omegu všeho. Bohužel, než to někteří rodiče pochopí a uznají, musí jejich dítě postoupit dlouhé martýrium přecházení ze školy na školu, vina je dávána střídavě jemu i kantorům a teprve až mají z mnoha zdrojů potvrzeno, že dítěti bude lépe na škole, která na něj bude klást menší nároky, "ustoupí" od svých požadavků a dají dítě k nám do školy. Je to právě už zmíněný případ dívky, která k nám teď přichází do 8. třídy. V základní škole už 2x propadla.


Jak to na dítě působí, když bylo léta ve škole, kde učení nezvládalo, mělo jen špatné známky, poznámky a teď přijde sem k vám?

Nebudete mi věřit, ale doslova tady rozkvete. Pro takové dítě je příchod do naší školy doslova vykoupením a osvobozením, protože najednou je přijímáno - učiteli i kolektivem a hlavně - začne mít úspěchy! To je něco, čeho se doposud nedočkalo, pořád bylo jen káráno a trestáno. Škola pro něj byla do té doby utrpením.


Jakou budoucnost mají děti, které absolvují některou z vašich škol?

Pokud jde o děti , které navštěvují třetí typ školy, tak ty se na II. stupeň školní docházky vracejí zpět do své kmenové školy a pokračují dál ve studiu. Děti z praktické a speciální školy mají možnost pokračovat po jejich dokončení na některém z učilišť, na která máme návaznost. Mohou se jít učit třeba klempířem, autoopravářem, kuchařem, lakýrníkem, malířem, zedníkem, čalouníkem, aj. Pro děvčata připadá v úvahu učební obor prodavačka, kuchařka, krejčová, aj.V současnosti se jim snažíme zpřístupnit ještě obor kosmetička. Měli jsme tady dívku, která absolvovala učiliště a teď půjde na střední školu. Možnosti tedy jsou poměrně široké, ale je třeba děti posuzovat případ od případu a hlavně vycházet z jejich možností a schopností - nechtít po nich nemožné.


Paní ředitelko, co byste doporučila jak rodičům tak pedagogům v ZŠ v případě že se setkají, nebo mají doma dítě, které má evidentní problémy s učením a chováním? Jak by měli postupovat, aby některé děti nepřicházely do vaší školy pozdě, když už na nich předešlá výchova zanechala negativní stopy?

Neměli by opomíjet první signály, což je zřejmé selhávání ve škole. Dítě nosí soustavně špatné známky, poznámky, je neklidné, nesoustředí se, stále něco zapomíná, nevydrží školní zátěž, která je na běžnou populaci dětí kladena. Rodič by v takovém případě měl v první řadě vejít v kontakt s učitelem, dojít s dítětem za výchovným poradcem na škole, do pedagogicko psychologické poradny. A hlavně : měl by se ptát, zda neexistuje nějaká jiná škola, která by jeho dítěti lépe vyhovovala. Pokud je prvním, kdo zjistí u dítěte odchylky od normálu učitel, měl by on dát podnět rodičům a s jejich souhlasem doporučit dítě ke zmíněnému vyšetření. Bližší informace o našich školách získají rodiče i na našich internetových stránkách: www.mochovska.cz.


Co by si ředitelka speciálních škol asi tak mohla přát k Vánocům?

Pokud jde o hmotnou pomoc, tak ta je vždycky vítána. Máme například výbornou spolupráci s Globusem na Černém Mostě, který nám pravidelně dává poškozené papírenské zboží z regálů, za což jim moc děkujeme. Učitele si nemohu přát lepší než mám. Nechci to zakřiknout, ale všech 25 pedagogů odvádí profesionální práci. Moje přání - a nejen vánoční - bych tedy směřovala k dětem: byla bych ráda, kdyby rodiče a pedagogové umožnili každému dítěti, aby chodilo do takové školy, která mu nejvíc vyhovuje. Současné školství by určitě nemělo být o tom, že nějaké dítě selhává. Pro každé dítě by se proto měla najít taková škola, v níž bude mít radost z toho, že ji navštěvuje. Je to můj sen a největší přání.Vidět ve škole spokojené děti.


Děkuji za rozhovor a přeji vám, učitelům i dětem krásné Vánoce.

Alena Veselá (http://www.praha14.cz/~listy/2005/12/aby_kazde.htm)


0 zobrazení

© 2019 ZŠ Tolerance I Mochovská 570, Praha 9 I telefon +420 281 862 033 I by www.fullhouse.cz